Hřích je urážkou Boha a zároveň poškozuje společenství s církví. Proto obrácení přináší současně Boží odpuštění a smíření s církví. - Zakoušíš tento božský i církevní rozměr ve svaté zpovědi?


Pouze Bůh odpouští hříchy. Ježíš dává poštolům podíl na své vlastní moci odpouštět hříchy, udílí jim také pravomoc smiřovat hříšníky s církví. - Rozumíš roli kněze při zpovědi?


Lítost zaujímá první místo mezi úkony kajícníka. Je to „bolest ducha a odsouzení spáchaného hříchu, spojené s předsevzetím v budoucnu už nehřešit. - Opravdu vnímáš důležitost lítosti?


Vyvěrá-li lítost z lásky k Bohu, nazývá se „dokonalá“ lítost nebo lítost z lásky. - Usiluješ upřímně o tuto lítost z lásky?


"Nedokonalá" lítost se rodí z úvahy o ošklivosti hříchu nebo ze strachu před věčným zavržením nebo jinými tresty (lítost ze strachu). - Nespokojuj se s touto nedokonalou lítostí.


Vyznání hříchů - Když se člověk obžalovává z hříchů, bere za ně zodpovědnost a tak se znovu otevírá Bohu a společenství církve. - Je tvé vyznání hříchů upřímné nebo formální?


Hříšník, který byl zbaven hříchu, musí vykonat něco navíc, aby napravil vlastní viny: musí přiměřeným způsobem „zadostiučinit“ nebo „odpykat“ své hříchy. Toto zadostiučinění se také nazývá „pokání“.


Svátost smíření je spojená s předsevzetím v budoucnu už nehřešit. - Upřímné předsevzetí při zpovědi pravidelně obnovuj každý den.